Měli jsme tu čest být pozvaní i s mou polovičkou na předpremiéru filmu Libora Podmola Cesta je cíl. Zprvu by se zdálo, že toto nemá se stunt ridingem nic společného, ale opak je pravdou. Myslím, že tento film se vetkne do mysli i srdce člověka s různorodými zájmy, ať už jezdcům rallye, freestyle motokrosařům, stuntriderům a nebo prostě obyčjnému člověku, který řeší úplně jiné radosti i strasti života.
Vezmu to hezky od prvopočátku dne. Měla jsem dost náročné ráno, protože předešlý večer jsem využila pro nabrání vitamínu B s kolegy z práce. Ranní padesátiminutová cesta tramvají v teplu a v roušce nebyla vůbec příjemná. To už se ke mně přidal Jakub a jeho ne zrovna vstřícné pohledy na můj zřejmě zelený obličej mi vůbec nepomáhaly, ale věděla jsem jedno, na akci se těším a když se člověk na něco tak moc těší, tak zvládne vše.
Již při cestě z tramvaje ke kinu Aeru se mi udělalo dobře a už jsem se těšila na atmosféru v kině. Raději jsme jeli s rezervou a byli jsme na akci dost brzy. Díky tomu jsme viděli přijíždět Libora Podmola a jeho bravurní parkování s vlekem. Asi to nedělal prvně. 🙂 Když vyskočil z auta, tak se hned se všemi okolo sebe s úsměvem od ucha k uchu přivítal, rázem vyndal motorku z vleku a už ji tlačil do kina.
Film samozřejmě začal o dost později, lidi byli takoví ukecaní a zdrženliví. Libor musel několikrát na dvoře zahlásit, že už bychom mohli dovnitř. Já se přiznám, že jsem byla trochu nedočkavá a natěšená, ale zase jsme měli čas si prohlédnout krásné svérázné prostory kina Aera. Na dvorku se shlukovali lidé a jedna ne úplně mile vypadající dáma si nadávala pod nos z jednoho z mnoha balkonu směřujícím ke kinu.
Před filmem měli krátkou řeč Libor Podmol s Ladisem Zemanem. Bylo pěkné, že Libor se snažil začít rozhovorem, ale Ladis nakonec vše shrnul a řekl naprosto famózně i bez kladených otázek od Libora. Pak se kluci shodli a pousmáli, že film ještě neviděl opravdu nikdo kromě jich dvou a Ladisovo manželky, která ho mimochodem viděla asi mnohokrát. Libor nakonec dodal pár svých pocitů, poznatků a nejdůležitější upozornění: “Mami hlavně v klidu a drž se!”
Samotný film mi vzal dech. Shrnuje Liborův život od jeho první motorky až po současnost. Ve filmu je mnoho starých záběrů, které člověk nikde jinde nemá šanci vidět. Navíc je mi úplně jasné, proč Libor upozorňoval svou maminku. Sama jsem měla na krajíčku několikrát v průběhu filmu. V jedné pasáži filmu dokonce Libor nahlas zakřičel do sálu: “Mami drž se!”, ale musím podotknout, že v jeho hlase znělo veselé povzbuzení.
Ve filmu Libor krásně popisuje jeho myšlenky a pocity v průběhu života. Člověk vidí jeho posun nejen v medailích, ale hlavně v psychice a jak si díky mnoha okolnostem srovnal věci v hlavě. Líbilo se mi, že Libor otevřeně mluví jak o špatných věcech, tak o dobrých. O svých pochybnostech i jejich překonávání, jak vlastně zvládá stres, radosti, úrazy i úspěchy. Proto si myslím, že tento film zaujme širokou škálu lidí, ať už jste motorkáři či nikoli.
Ve filmu se stočí hlavní linka kolem Rallye Dakar, ohledně příprav a samotného závodu. Člověk by si řekl, že když sledoval poctivě všechna Liborova i Vesova story na Instagramu, že už asi neuvidí nic úplně nového. Ale nastalo velké překvapení! Ve filmu je mnoho záběrů, které člověk vůbec neviděl a něco ani nevěděl. Uvidíte záběry přímo z motorky a i Liborovo soužení poslední den Dakaru nad rozpleteným kolem.
Za mě osobně má tento film velký obdiv. Ladis udělal obrovský kus práce a jde vidět, že do toho dali s Liborem kus sebe. Navíc doplnění promítání o povídání před filmem i po filmu bylo famózní!