Často dostávám otázku, kdo mi opravuje a připravuje moji stuntovou motorku. Tak rozhodně si neopravuji vše sama, ale minimálně se o to pokouším a snažím se naučit, co nejvíc to jde. Nyní mi hodně pomáhá můj přítel a nejlepší mechanik co znám, Jakub Kykal. Ne vždy jsem ho měla po boku a mám opravdu štěstí, že mám šikovného taťku, který má krásnou garáž a byl mi na začátku hodně oporou i přes to, že je autoelektrikář a motorky nikdy neopravoval. Velké díky mu patří hlavně za to, že mě učil si prostě nějak poradit. Nemáš sílu? Tak si poraď a udělej si tu větší páku z toho co najdeš na zahradě apod. 

Navíc jsem měla tu čest poznat Kubu už na motoškole po zadním, která nastartovala můj stuntriderský život. Tudíž Kuba mi byl od začátku často přítelem na telefonu, dělal mi padací rámy na CBR 125 apod.

Je supr mít kolem sebe šikovné mužské, od kterých se člověk může učit. Ale musím uznat, že se mnou v garáži to žádný chlap nemá jednoduché. Většinou chci jen poradit, ale pak si vše dělat sama. No a chápu to i z druhé strany, že vás chlapy prostě nebaví tam jen stát, koukat a až v případě nouze pomoct. Ještě když to té malé blonďaté holce trvá tak 10x déle než byste to udělali sami. Ale zase chápejte, kdybych to nedělala sama, tak se to nikdy nenaučím. V dalších článcích vám povyprávím o některých mých “opravách” na motorce. 

Trable se spojkou na Hondě CBR 125 R

Začneme tedy hezky od začátku. Moje první stuntová motorka byla Honda CBR 125 R. Zprvu, kdy jsem se učila zvedat motorku, mi samozřejmě klouzala spojka. Rozhodla jsem se, že si spojku vyměním. No jo, ale jak se to dělá. Holka z města, která nikdy neměla fichtla ani nic, co by bylo třeba opravovat. Jsem to ale holka moderní a na internetu jsem si samo sebou nastudovala, jak by se správně měly měnit spojkové lamely. Vypustila jsem olej, sundala boční dekl na motoru, povolila šrouby, sundala pružiny na motoru a zkusila povolit matku, která drží přítlačný talíř spojky. Ejhle. Ono to vůbec nejde. Za prvé se samo sebou protáčí zadní kolo. Zkouším tedy dát mezi kolo a kyvku prkno. Nemám na to sílu a tak přichází na řadu fyzika a snažím se vytvořit co nejdelší páku. Jenže jak to celé tak divně pruží, tak to prostě nejde. V těchto chvílích mám po boku většinou taťku. Zkouší to povolit on a také nic. Další nápad je půjčit si od někoho rázový utahovák na kompresor. Povedlo se, půjčili jsme si ho a jdeme na to. Snažíme se nějak zabejčit spojku a povolit matku. Po další hodině snažení o aretaci spojkového koše se povedlo! Povolili jsme tu hroznou divnou matku! Pak už to byla hračka, vyměnit lamely. Ale neeee. Já je zapomněla namočit do oleje předem. Tohle jsem celá já. Hned do všeho hrrrr a promyšlení akce nic moc. Dávám tedy lamely do oleje, motorku nechávám rozdělanou a dodělala jsem to vše až další den. Ale vždy mám radost, když se do něčeho pustím a pak to i třeba společnými silami vyřešíme. Samo sebou když to vyřeším sama, tak mám radost o to větší.

Později jsem od taťky jako dárek dostala držák na spojkový koš, aby se tenhle incident nemusel opakovat. Naprosto skvělá věc! Podruhé jsem dělala spojku, když jsem zničila motor. Na “novém” koupeném motoru totiž byla spojka úplně na maděru a klouzala jak ďas. Tak jsem si říkala, že budu tentokrát připřavená. Mám držák spojkového koše, předem jsem si půjčila rázový utahovák a bylo krásně, tak jsem motorku vytáhla na zahradu. Už jsem byla trochu ostřílenější a vzhledem k tomu, že stuntová motorka má padací rámy, tak jsem ji jen hodila na bok a ani nevypouštěla olej. Takže celá nadšená, jak to vše půjde rychle, jsem připravila nářadí a jde se na věc. Tak a zase nic. Ta pitomá matka na přítlačném talíří zase nešla povolit. Ale tentokrát to bylo teda něco. Nešla a nešla, mrcha jedna. Nakonec jsme to dělali asi ve třech a zlomili část přítlačného talíře a matka prostě fakt totálně nic. Jako by se vysmivala, že se nepohne a nepohne ani za mák. Takže jsem se rozhodla odříznout tu drzou matku flexou. Ha a má po srandě. Rozdělala jsem tedy i starý motor a použila přítlačný talíř a matku z druhého motoru. Tam to díky bohu povolit šlo (asi jak jsem ji už dělala). Uf, to zase byla oprava, která stála fakt za to. Takže opět to nevyšlo a věci nešly vůbec podle plánu. Na druhou stranu kdyby všechno šlo jednoduše, tak to není taková psina že? 

Ještě si pamatuji jedno povolování této matky na spojce, které šlo překvapivě snadno. Bohužel oprava zase nevyšla napoprvé, ale tenrokrát kvůli něčemu úplně jinému. Celé se to odehrálo chvíli po té druhé výměně lamel. V motoru začalo nějak divně chrastit a při vymáčknutí spojky se chrastění změnilo. Bylo silnější a silnější. Odjela jsem potrénovat do Prahy. Ještě jsem ten den byla domluvená na trénink s legendárním Přémou Vaňkem a neméně legendárním Schimpim (Michal Holomek). Neuvěřitelně jsem se na trénink těšila a místo ježdění jsem tam položila motorku na bok a začala se v tom hrabat. Kluci mi byli nápomocni a zjistili jsme, že ložisko pod spojkovým košem je úplně na maděru. Klec ložiska byla prasklá a vypadalo to, že kuličky z ložiska se brzy rozletí. Bohužel jsem měla jet hned následující ráno do Řecka na show s Martinem Krátkým. Takže bylo dost nahánění, jestli by se to dalo nějak vyřešit. Takhle narychlo prostě nedalo. Takže se vše zadeklovalo a doufala jsem, že motorka vydrží. Vydržela. 🙂